Czech English German Russian

Knižní novinky 04/2016

Tajemstv vysmt kozy 

Tajemství vysmáté kozy – Shann Nix-Jonesová

Skutečný příběh o druhé šanci na lásku, o šťastných koncích, které se objevují, když to nejméně čekáte, o přírodě, životě na farmě a o tradičních receptech. A ze všeho nejvíc o zázracích, které přicházejí, když se odmítnete vzdát naděje a jdete do života naplno.

Shann Nixovou by ani ve snu nenapadlo, že se po čtyřicítce zamiluje do velšského farmáře. Nenapadlo by ji, že někdy opustí své velkoměsto a image městské holky a usadí se na 25akrové farmě ve Walesu. A už vůbec si nepředstavovala, že jednou bude svádět zoufalou bitvu za záchranu života svého milovaného manžela, vyzbrojená pouze přírodními prostředky a probiotickými nápoji, které společně s mužem začali vyrábět. Někdy je dobře, že svoji budoucnost neznáme dopředu. Protože kdyby Shann tohle všechno jen tušila, možná by do svého kozího příběhu vůbec nevstoupila. A to by byla škoda…

„Při četbě její skvělé knihy se určitě dobře pobavíte a nejen to. Poznáte, že život se dá prožívat i jinak, než nám to jako poslušným loutkám plánuje reklama, televizní seriály nebo naše vlastní pohodlí. Žít takříkajíc ‚alternativně‘ nemusí nutně znamenat být ekologickým fanatikem či feministickou aktivistkou. Ve skutečnosti může jít třeba o to, že je člověk citlivější, pozornější a ohleduplnější k přírodě i lidem, že svůj život prožívá uvědoměle a v pravém smyslu slova nezávisle.

Jistě – po přečtení Tajemství vysmáté kozy se z nás nestanou přes noc farmáři, zálesáci či podnikatelé v oboru biopotravin. Tento cíl kniha ostatně ani nesleduje. To, co si z ní však podle mě každý ze čtenářů odnese, je právě onen étos pravé lidskosti, sounáležitosti s přírodou a neviditelných, ale přitom těch nejdůležitějších životních hodnot.
Vyprávění je navíc kromě krásných fotek ze života na farmě prokládáno i spoustou receptů na nejrůznější pochoutky, takže si můžeme vlastnoručně ukuchtit třeba Shannin kouzelný velšský cawl nebo vyrobit kefír s jeho téměř zázračnými léčivými účinky na naše zažívání.“

Zdroj: http://copywritingetc.bloger.cz/Knizni-recenze/SHANN-NIX-JONESOVA-TAJEMSTVI-VYSMATE-KOZY

 

 Rchelina kniha

Ráchelina kniha – Sissel Værøyvik

Dvě mimořádné ženy, dvě rozdílné generace a dva strhující příběhy, které se v jednom místě osudově protnou...

Novinářka Ella se po letech vrací z New Yorku zpět do rodného Bergenu. Po příjezdu se musí vyrovnat s mnoha těžkostmi, mimo jiné i se svou minulostí, se stíny, které se za ní táhnou jako dlouhé stuhy. Zásadním životním zlomem se však pro ni stává setkání se starou ženou jménem Ráchel. Ta Ellu požádá o sepsání svého životního příběhu. Přestože se Ella zpočátku brání, brzy je vtažena do dramatických událostí, které ji zavádějí do jiných časů a jiných životů – do doby Ráchelina dětství, kdy byla poslána z Bratislavy do Norska, aby unikla před perzekucí Židů na Slovensku...

„Tragický osud Židů za 2. světové války patří již několik desítek let k častým motivům evropské literatury, vedle děl zařazených kritikou i čtenáři do kánonu světové literatury vznikají stále nová zpracování z pera autorů nejrůznějších národností. Jedním z nejnovějších románů na toto téma, které jsou k dispozici českému čtenáři, je Ráchelina kniha norské debutantky Sissel Værøyvik (*1959). Od ostatních děl na téma holocaust se kniha nicméně odlišuje tím, že pronásledování Židů není jediným tématem, které autorka v knize rozvíjí. Všímá si též postavení svobodných matek a homosexuálů v poválečné společnosti a podrobně rozebírá nelehkou volbu, před kterou byly ženy dlouho a často ještě dnes jsou postaveny – volbu mezi rodinou a vlastním pracovním uplatněním.“

Martin Liška, zdroj: http://www.iliteratura.cz/Clanek/35925/v230r248yvik-sissel-rachelina-kniha

 

 Na velk planin

Na velké planině – Johan Theorin

Autor, jehož knihy získaly již mnohá ocenění a byly přeloženy do mnoha jazyků, se nyní vrací ke svým začátkům, kdy svou literární dráhu zahájil psaním povídek. Povídky starší i zcela nové jsou shrnuty právě v souboru Na velké planině.

Na rozlehlé planině Ölandu odpočívají mrtví válečníci zdoby bronzové, připravení vstát, když je někdo vyruší. Plochou krajinou vybíhají do neznáma kondiční běžci a střetávají se s unavenými bloudícími turisty. V opuštěných ölandských kostelech se tajně kope a na dlouhém pobřeží se potkávají stárnoucí rybáři, kteří chytají úhoře, s lidmi, kteří se na ostrov přistěhovali z města. Proslulý autor v patnácti povídkách prokazuje literární mistrovství a zároveň vzdává hold staré ölandské vypravěčské tradici.

„Severská krimi je temná jako zimní noc a mrazivá jako první jinovatka. To už čtenář kovaný v tomhle stále populárnějším odvětví literatury dobře ví. Sáhne-li pro soubor povídek Na velké planině, rozhodně dostane to, co očekává. Povídky jsou děsivé. Mezi lopatkami vám jemně naježí srst a donutí přidat krok při cestě parkem po setmění. Nervy napnuté jak špagáty? Tak to má být. Autor je skutečně mistrným vypravěčem. Někdy jen tak čtenáře povodí za nos. Nikdy neví, na čem jsou… jako hrdinové povídek.

Díky tomu všemu jsou příběhy velmi sugestivní, a kdo se nechá, toho velmi brzy dovedou na tajemné planiny ölandské. Ukážou jim ostrov ve všech jeho barvách. Seznámí je s místními obyvateli i geniem loci Ölandu. Učiní z něj magnetickou horu, která přitahuje lodi s námořníky a nedovolí jim již nikdy opustit svou pevninu.

(...)

Na velké planině je další kniha z řady severské krimi, která si snadno podmaňuje čtenáře po celé Evropě. Drží vysoko nastavenou laťku. Naplňuje očekávání a přináší intenzivní čtenářský zážitek.“

Kristina Doubravová, zdroj: http://www.kukatko.cz/recenze-na-velke-planine-s-johanem-theorinem/

 

 Neklidn kosti

Neklidné kosti – Mel Starr

Mel Starr začíná svou sérii příběhů ze středověké Anglie barvitým románem, kterým navazuje na tradici oblíbených autorů historických románů s detektivní zápletkou.

Hugh de Singleton je mladý lékař, který po studiích hledá obživu v Oxfordu. Výhodná příležitost se mu naskytne, když ošetří zraněného lorda Gilberta Talbota a ten mu nabídne práci na svém panství. Netrvá dlouho a Hugh je postaven před záhadu kostí nalezených v odpadní jámě na hradě Bampton. Snaží se ji vyřešit a začíná pátrat po místní dívce, která před několika měsíci zmizela. V důvtipném příběhu rozplétá předivo dramatických vztahů.

Své příběhy, jejichž vypravěčem je lékař Hugh de Singleton, zasadil autor do neklidného 14. století, kdy války střídala krátká období míru. V jeho historických detektivkách ožívá každodenní život ve středověku s veškerou barvitostí a zajímavými podrobnostmi. Přestože se děj točí kolem zločinu, vypravěčství Mela Starra je vlídné a prostoupené jemným humorem.

 

 Mj pes Doggo

Můj pes Doggo – Mark B. Mills

Chytrá a vtipná kniha z pera spisovatele, který již za svou prvotinu získal britské literární ocenění.

Daniel strávil s Clarou čtyři roky a byl naprosto spokojený. Ona asi ne, protože ho ze dne na den opustila a nechala mu jen ošklivého psa a dlouhý dopis plný obvinění. Takže teď je zase svobodný muž – až na jeden závazek. Neměl to srdce dát Dogga do útulku, i když to byl vlastně Clařin pes a on si s ním neví moc rady. Rozhodl se najít mu nový domov a během tohoto hledání našel inspiraci pro svou práci v reklamě, novou lásku… a nejlepšího přítele pod sluncem. A nevadí, že štěká.

Můj Pes Doggo potěší všechny čtenáře, co hledají oddychovou, chytrou a vtipnou knihu na víkend. A dvojnásob potěší všechny, kdo doma mají čtyřnohého nejlepšího přítele člověka.

Zdoj: http://www.suzannesworldofbooks.cz/clanky/recenze/recenze/muj-pes-doggo--nejlepsi-pritel-cloveka.html

 

 Jak najt lsku

Jak najít lásku – Cecelia Ahernová

Další mezinárodní bestseller z pera Cecilie Ahernové, na jehož motivy byl natočen neméně úspěšný film. Autorka byla zároveň nominována na literární cenu British Book Awards jako objev roku.

Christine a Adama svedl osud dohromady jedné zimní noci na starém mostě v centru Dublinu. Oběma život zasadil těžkou ránu, ale každý z nich ji řeší jinak – Adam chce skočit do řeky, kdežto Christine je připravená bojovat a přimět k tomu i neznámého nešťastníka. Ve vypjaté chvíli, kdy ho s nasazením všech sil drží nad vodou, s ním uzavírá šílenou dohodu – dokáže mu do jeho 35. narozenin, že život je vzácný dar, který mu ještě může přinést nečekané radosti.

Ukázka z knihy, str. 38

Konečně jsem zvedla hlavu a zaletěla pohledem ke skupince stojící v pozadí. Nezaznamenala jsem žádný náznak, že by se blížily policejní majáčky nebo že by se mi někdo chystal podat pomocnou ruku. Nohy se mi třásly, jako bych to byla já, kdo zírá do temných hlubin řeky Liffey.

            „Nedělejte to,“ zašeptala jsem a rozplakala se. „Prosím vás, nedělejte to.“
            Pokusil se ke mně otočit, ale stála jsem těsně za ním, a tak mi nemohl pohlédnout do obličeje.
            „Vy… pláčete?“
            „Ano,“ popotáhla jsem. „Prosím vás, nedělejte to.“
            „Ježíši Kriste,“ vydechl a znovu se pokusil otočit a podívat se na mě.
            Teď už jsem plakala hlasitěji. Nekontrolovaně jsem vzlykala a ramena mi poskakovala nahoru a dolů, ale stále jsem měla paže pevně ovinuté kolem jeho hrudi a držela ho jako o život.
            „Proč sakra?“ Lehce se pohnul a posunul nohy ke kraji římsy, aby se mohl otočit a pohlédnout mi do obličeje.
            Setkali jsme se očima.
            „Jste… Jste v pořádku?“ Zdálo se, že v tom svém transu, nebo jak jsem měla jeho stav nazvat, trochu změkl.
            „Ne.“ Snažila jsem se potlačit pláč. Potřebovala jsem si utřít nos, ze kterého mi teklo jako z vodovodního kohoutku, ale bála jsem se povolit sevření rukou.
            „Znám vás?“ zeptal se mě zmateně a zkoumavě si prohlížel můj obličej, jako kdyby nechápal, proč mi na něm tak záleží.
            „Ne,“ řekla jsem a znovu popotáhla. Sevřela jsem ho ještě pevněji. Objímala jsem ho tak pevně, jak jsem nikoho neobjímala už spoustu let, rozhodně ne od dětství, rozhodně ne od té doby, co se se mnou mazlila maminka.
            Díval se na mě, jako bych neměla všech pět pohromadě – jako by on byl ten duševně zdravý a já šílená.  

 

 Re od Stalina

Růže od Stalina – Monika Zgustová

Spisovatelka, překladatelka a publicistka předkládá čtenáři vynikající biografický román o Stalinově dceři, knihu plnou napětí a nečekaných zvratů.

Mé jméno je Světlana Allilujevová. Narodila jsem se 28. února 1926. Můj otec zemřel roku 1953. Jmenoval se Josif Stalin. Jediná dcera sovětského diktátora měla až neuvěřitelný osud. V šestnácti se zamilovala do židovského lékaře, kterého její otec poslal do gulagu. Roku 1963 se vášnivě zamilovala do indického komunisty, a když si po jeho smrti prosadila, že s jeho popelem odjede do Indie, požádala na ambasádě USA o politický azyl. V Americe zbohatla na své slavné knize Dvacet dopisů příteli, o všechno ji ale obrala náboženská sekta. Musela se skrývat nejen v USA, ale i v Eropě.

„Román Moniky Zgustové otvírá vrátka do země, kde zítra již znamenalo včera, do časů, na které bychom raději už nevzpomínali, ale končí své vyprávění takřka ve žhavé současnosti (Světlana zemřela v roce 2011) v zemi Coca-Coly a hamburgerů. Nesleduje však příliš světový politický vývoj, ale celou dobu líčí osudy té, které Stalin nosil růže a říkal jí něžně ‚vrabečku‘.

A já jen dodám, že román Růže od Stalina rozhodně stojí za přečtení.“

Alena Badinová, zdroj: http://www.klubknihomolu.cz/127198/stalinovo-stigma/

 

 Indin

Indián – Jón Gnarr

Indián je nanejvýš zábavnou, hořkosladkou literární vzpomínkou světově proslulého islandského komika a bývalého primátora Reykjavíku Jóna Gnarra. 

Autor se v knize ohlíží zpět do svého problémového dětství a naturalisticky popisuje svou zkušenost s dospíváním s poruchami učení a chování v době, než se o těchto poruchách začala dozvídat laická veřejnost.

„Indián se čte snadno a jedním dechem. Jakkoli jde o místy depresivní, místy dojemný pohled do duše třídního baviče, který rozčiluje učitele a především všechny kolem sebe unavuje: ‚Všichni mě dříve či později mají po krk. Poznám to podle toho, jak na mě hledí, v jejich očích se zračí únava. Maminka je ze mě unavená, učitelky jsou ze mě unavené a někdy jsou ze mě unavení i moji kamarádi. Já jsem ale ze všech nejunavenější. Nelíbí se mi, že jsem takový. Nesnažím se být protivný. Proč mi to ale nikdo nevěří?‘ ptá se sám sebe malý Jón.“ 

Bára Šichanová, zdroj: http://www.rozhlas.cz/radiowave/kultura/_zprava/indian-jona-gnarra-je-dojemny-a-horky-denik-zrzaveho-solitera--1564188

 

 eka Ohe v bjch a povstech

Řeka Ohře v bájích a pověstech – Petr Hlaváček

Bájný svět podél řeky Ohře od jejího pramene pod Schneebergem až po Litoměřice, kde ústí do Labe.

Kniha vypráví příběhy o vílách, vodnících, trpaslících a dracích, ale i o statečných rytířích, krásných pannách, bohabojných měšťanech, rybářích a převoznících.

Ukázka z knihy, str. 22 – 23

Tři sestry poustevnice

Před dávnými časy stával kdesi nad řekou Ohří mezi Chebem a Sokolovem nádherný hrad, jehož vlastníkem byl starý Ambrož, rytíř proslulý statečností a štědrostí. Jednou na svém hradě uspořádal velkolepý turnaj, k němuž se sjeli rytíři z Českého království a blízkých i vzdálených krajů Svaté říše římské. Ambrož, který již před lety ovdověl, měl tři krásné dcery na vdávání. Byly však poněkud svéhlavé a najít pro ně správného ženicha bylo tudíž více než nesnadné. Vždyť žily jak pravé Amazonky, skvěle vládly mečem i kuší a po okolí se vyprávělo o jejich nezkrotnosti. Proto se stařičký vdovec rozhodl, že jednu z nich dostane ten odvážlivec, jenž nejlépe uspěje v náročném turnajovém klání.

Vítězem se stal cizí rytíř z dalekého Alsaska oplývající statečností, moudrostí i mužnou krásou, který si hned získal srdce všech tří dívek. Ambrož byl spokojený. Teď ještě zbývalo, aby cizinec ukázal na svou vyvolenou. Dlouho se nerozmýšlel a poklekl před nejmladší z Ambrožových dcer. Když požádal o její ruku, začervenala se, chvilku si něco šuškala se svými sesterskými přítelkyněmi a pak sklopila zrak. K rytířovu velkému překvapení pravila, že si jej nemůže vzít za manžela a raději dává přednost své starší sestře. To rytíř, hořící k ní čistou láskou, považoval za urážku. Vyskočil na svého hnědáka, spěšně vyrazil z hradní brány a smutně opustil Poohří i České království. Od té chvíle padl na Ambrože a jeho hrad podivný žal, jakoby se jeho rodu zmocnila tajemná kletba. Jeho tři dcery se nikdy neprovdaly, však se také hradu vyhýbali všichni nápadníci, a nakonec se zaslíbily Bohu a službě bližním. Rytíř Ambrož pro ně nechal v blízkosti řeky Ohře postavit tři kaple, přičemž u každé z nich teď žila jedna z jeho dcer jako zbožná poustevnice. Všechny tři přísahaly věčnou lásku Kristu Ježíši a tuto přísahu měly za neodvolatelnou.

Pro nejstarší ze sester, líbeznou Annu, nechal otec postavit kapli sv. Anny na Zelené hoře u Chebu, odkud bylo možné přehlédnout přes Ohři velkou část starého Chebska. Prostřední ze sester, Marie, se usadila u nově zbudované kaple Panny Marie na Chlumu Svaté Maří poblíž Kynšperka nad Ohří. A nejmladší, nešťastná Brunhilda, kvůli jejíž ostýchavosti padla kletba na Ambrožův rod, se dnem i nocí modlila v kamenné kapli na hoře Schneebergu, jež se vypíná nad pramenem řeky Oharky ve Smrčinách.

Roky plynuly a z dívek se staly vetché stařenky. Byly Bohu i lidem milé a z různých koutů Poohří k nim přicházely zástupy s prosbou o radu nebo modlitbu. Jednoho dne se pod Schneebergem objevil stařičký poutník. Sundal si kápi ze zpoceného čela, zahleděl se k vrcholku a zvolna kráčel ke zdejší kapli. Zastavil se před poustevnicí, někdejší hradní slečnou Brunhildou, a vlídně pohlédl do jejích očí, v nichž se záhy ukázaly slzy. Tváří v tvář si stanuli po takřka půl století onen cizí rytíř a jeho dávná vyvolená. Usadili se u svatostánku a rozprávěli vzájemně o svých osudech. Ona o svém poustevnickém životě a službě chudým a potřebným, on o své strastiplné cestě k poutnímu kostelu sv. Jakuba v dalekém Španělsku.

Jejich srdce ožila obnovenou láskou, věděli však, že jiskra jejich žití bude brzy uhašena. Toužili jen po tom, aby se už nemuseli rozloučit. Vtom se strhla hrozivá bouře, ohnivé blesky křižovaly nebesa, jako by měl nastat soudný den. Náhle se kaple za strašlivého rachotu propadla do hlubin země a pod jejími troskami zůstali pohřbeni i oba staroušci. Tak byli spolu z Božího dopuštění ve smrti spojeni na věky. Ještě dnes si lidé ukazují na Schneebergu hromadu kamení, na jejímž místě měla stát dávná kaple. Zůstal po ní jen tento příběh o lidské pošetilosti a věrné lásce. Také z kaple sv. Anny na Zelené hoře u Chebu jsou dnes pouhé rozvaliny, zatímco mariánský chrám v Chlumu Svaté Maří nad řekou Ohří stále ční k milosrdnému nebi.

 

 Pestr vrstvy

Pestré vrstvy – Ivan Landsmann

Autobiografická kniha bývalého horníka a emigranta Ivana Landsmanna je nebývale otevřenou výpovědí nejen o životě a dřině v ostravském dole, ale i o neméně zdrcujících existenciálních nesnázích v emigraci. Svou nepřibarvenou autenticitou se řadí k nejvýraznějším českým literárním počinům.

Pestré vrstvy přináší svéráznou, tragikomickou výpověď o nelehké cestě horníka, který z rázovitého prostředí ostravských dolů pozdního socialismu odchází do emigrace, kde místo vysněného ráje naráží na tvrdou skutečnost života v kapitalismu. Kniha dodneška působí výjimečná mírou své autenticity a také díky neotřelému využití ostravského dialektu.

Rukopis byl dokončen v červnu 1986, ale kniha byla vydána až po třinácti letech v roce 1999 v nakladatelství Torst. S převahou tehdy zvítězila v prestižní anketě Lidových novin o nejlepší knihu roku a během času se z ní stala „kultovka jako cyp“. V roce 2013 podle ní vznikla úspěšná inscenace v Divadle Petra Bezruče. Nyní se nám připomíná svým novým vydáním.

   
Copyright © 2017 Knihovna Sokolov. All Rights Reserved.
Joomla! is Free Software released under the GNU General Public License.