Czech English German Russian

Literární hádanka na prosinec

Výherce ceny za prosincovou hádanku




Vítězem prosincové  literární hádanky je Michal Černý. Gratulujeme
a jeho cena je 1 kg kávy Espresso Casa, kterou do soutěže
věnovala firma Segafredo Zanetti ČR, spol. s r. o.

Kdo si chce zahádat mimo soutěž, z které knihy je tato ukázka, ať prozatím nekliká na tuto správnou odpověď.

Chlapec se jmenoval Santiago. Už se stmívalo, když přivedl své stádo ke starému opuštěnému kostelu. Klenba se zbortila už dávno a na místě dřívější sakristie vyrostl veliký fíkovník.
Rozhodl se, že tam přenocuje. Ovce vehnal dovnitř polorozpadlou branou, kterou pak zatarasil několika prkny, aby se mu v noci nerozprchly. Vlci v těch místech sice nebyli, ale kdysi mu takhle v noci jedna ovce utekla a on měl nazítří co dělat, aby ji našel.
Na zem rozprostřel plášť a pod hlavu si místo polštáře dal knížku, kterou zrovna dočetl. A ještě než usnul, napadlo ho, že by si měl pořizovat tlustší knihy: nepřečtou se tak rychle a líp se na nich leží.
Probudil se ještě za tmy. Vzhlédl vzhůru a uviděl, že polozřícenou klenbou svítí dovnitř hvězdy.
"Škoda že jsem nespal o chvilku déle," povzdechl si. Zdál se mu stejný sen jako minulý týden a zase se před koncem probudil.
Vstal a napil se vína. Pak vzal hůl a začal budit ty ovce, které ještě spaly. Všiml si už dřív, že většina ovcí se probouzí zároveň s ním. Jako by jakási tajuplná síla pojila jeho život s životem těch zvířat, která s ním už dva roky putovala za potravou. "Už si na mě tak zvykly, že vědí, kdy co dělám," zamumlal. Pak se na okamžik zamyslel a napadlo ho, že to taky může být naopak: to on se přizpůsobil svým ovečkám.
Několika ovcím však jako by se ráno nechtělo vstávat. Santiago budil jednu po druhé holí a volal na ně jménem. Odjakživa věřil, že rozumějí tomu, co jim říká. Proto jim občas předčítal úryvky z knížek, které ho zvlášť zaujaly, nebo jim povídal, co se mu líbí na tom samotářském životě pastýře a co nového viděl ve městech, kam přišel.
Poslední dobou však nemluvil o ničem jiném než o kupcově dceři, která bydlela v městečku, kam měli dorazit za Čtyři dny. Vloni tam byl poprvé. Kupci patřil krám s látkami a nej-raději měl, když se ovce stříhaly přímo před ním, aby ho nikdo nemohl podvést. Pastýř se o něm dozvěděl od jednoho kamaráda a zavedl tam svoje ovce.

*
"Potřebuji prodat nějakou vlnu," řekl kupci.
Ten však měl krám plný lidí a požádal ho, ať počká do večera. Santiago si tedy sedl před krám na chodník a z tlumoku vyndal knížku.
"Nevěděla jsem, že pastýři taky čtou knihy," ozval se vedle něco dívčí hlas.
Byla to typická Andalusanka s černými vlasy, splývajícími po ramenou, a s očima, které vzdáleně připomínaly dávné maurské dobyvatele.
"To proto, že od ovcí se člověk naučí víc než z knih," odpověděl Santiago. A potom si povídali víc než dvě hodiny. Ona mu řekla, že je dcera zdejšího kupce, a vyprávěla mu o životě na venkově, kde se jeden den podobá druhému jako vejce vejci. On zas jí povídal o andaluské krajině a o tom, co nového viděl ve městech, kde byl naposled. Těšilo ho, že může rozmlouvat s někým jiným než s ovcemi.
"Kde ses vlastně naučil číst?" zeptala se ho v jednu chvíli dívka.
"Jako všichni ostatní," odpověděl Santiago, "ve škole."
"Když tedy umíš číst, proč nejsi něčím jiným než jen pastýřem?"
Santiago to nějak zamluvil. Věděl, že dívka by to nikdy nepochopila. Dál jí vyprávěl, co zažil na cestách, a ona samým údivem kulila svá maurská očka. Jak čas plynul, pastýř zatoužil, aby ten den nikdy neskončil, aby měl kupec pořád plné ruce práce a nejmíň tři dny ho tu nechal čekat. Uvědomil si, že cítí něco dosud neznámého: touhu zůstat v nějakém místě navždycky. S touhle černovláskou by byl každý den jiný.
Kupec ale přece jen nakonec přišel a poručil mu, aby ostříhal čtyři ovce. Pak mu náležitě zaplatil a řekl, ať přijde zase napřesrok.

*
Teď tedy již za pouhé čtyři dny se měl do toho městečka vrátit. Těšil se a zároveň se bál, že na něho dívka už zapomněla. Není přece jediný, kdo tam chodí prodávat vlnu.
"To nevadí," řekl svým ovcím. "Znám ještě j i n á děvčata."
V hloubi duše však věděl, že by mu to vadilo. A že každý pastýř, námořník nebo obchodní cestující vždycky zná místo, kde žije někdo schopný ho přimět, aby zapomněl na bezstarostné putování světem.

*
Svítalo a pastýř zamířil s ovcemi k východu. — Ovce se nikdy nemusejí v ničem rozhodovat, — pomyslel si. — Asi proto se mě pořád drží. — Jediné, co potřebují, je potrava a voda. A dokud bude vědět, kde jsou v Andalusii nejlepší pastviny, půjdou rády za ním. A to i když budou všechny dny pořád stejné — nekonečně dlouhé mezi východem a západem slunce — a i když si ovce za svůj krátký život nepřečtou jedinou knížku a nebudou rozumět jazyku lidí, kteří si na vsi povídají, co je nového. Spokojí se s potravou a vodou. Za to mu štědře poskytnou vlnu, svou společnost a — někdy také svoje maso.
— Kdybych se najednou změnil k horšímu a rozhodl se jednu po druhé pozabíjet, všimly by si toho teprve tehdy, až by ze stáda skoro nic nezbývalo, — napadlo ho. — Věří mi a zapomněly věřit vlastním pudům. A to jen proto, že je vedu za potravou.
Santiago se podivil, jaké to má nápady. Třeba tenhle kostel s fíkovníkem uprostřed je začarovaný. Způsobil, že už podruhé se mu zdál stejný sen, a vnuká mu pocit hněvu na jeho věrné společnice. Upil trochu vína, které mu zbylo od včerejší večeře, a zachumlal se do pláště. Věděl, že za pár hodin už bude slunce tak pálit, že nebude moci jít s ovcemi dál. V tu dobu celé Španělsko v létě spí. Vedro trvá až do večera a on se bude muset vláčet s těžkým pláštěm. Zároveň si však uvědomoval, že jen díky plášti mu není ráno zima. — Musíme být vždycky připraveni na rozmary počasí, — řek! si a smířil se s tím, že plášť ponese.
Stejně tak plášť jako pastýř tam byli na svém místě. Pastýř za ty dva roky, co putoval andaluskými pláněmi, už poznal všechna místa v kraji, a to právě bylo jeho cílem: cestovat. Tentokrát chtěl děvčeti vysvětlit, proč umí číst, třebas je obyčejný pastýř: do šestnácti let studoval v semináři.

   
Copyright © 2017 Knihovna Sokolov. All Rights Reserved.
Joomla! is Free Software released under the GNU General Public License.